V roce 1823 nechal městský syndik Jan Spanie na městských valech vysázet akátovou alej. Občané prostějovští věnovali zakladateli sadů obelisk, který zhotovil místecký kameník Jan Heinrich. K prvnímu průlomu do hradeb došlo v roce 1865 u Olomoucké brány, kde stavitel Jan Pospíšil postavil honosný dům, který tehdy patřil v Prostějově k největším. Je to dnešní dům na Hlaváčkově náměstí číslo 1. V roce 1869 povolil obecní výbor demolici hradeb v Knihařské ulici, roku 1872 rozhodl tentýž orgán o odstranění hradeb ve východní, jižní a západní části města. V roce 1874 pak o tom, že po obou stranách valu bude zřízen městský park. Josef Ošťádal pořídil situační plán, Josef Šeha na jeho základě vypracoval návrh na sadovou úpravu. Už v roce 1882 byl zasypán příkop kolem Vápenice, v roce 1884 Sadařský a okrašlovací spolek v Prostějově požádal o rozkopání celého valu, a od roku 1892 byl celý prostor postupně upravován v sady. Téhož roku byly městské sady pojmenovány jménem národního buditele Josefa Jungmanna. V roce 1895 byl v parku uložen bludný kámen z finské žuly, který byl přivezen z Háje ve Slezsku. V roce 1934 byl Spaniův památník přestěhován ze západní části parku do části východní, kde se na něj můžete podívat. Na jeho původní místo byl postaven v roce 1935 pomník Bedřicha Smetany od prostějovského sochaře Jana Třísky. Pomník byl zřízen péčí Sdružení prostějovských hudebníků. V roce 1966 publikoval v Aktech přírodovědecké fakulty Palackého univerzity v Olomouci docent O.Mrkos Dendrologické poznámky z Prostějovska. V části věnované Smetanovým sadům konstatuje, že v tomto celkem dobře udržovaném parku bylo zjištěno celkem 57 druhů dřevin. V roce 1970 bylo v jihozápadní části parku postaveno víceúčelové kino Metro a v témže roce provedla Flora Olomouc rozsáhlou rekonstrukci sadů. Tehdy se změnilo taxonomické složení dřevin. V roce 1978 publikoval ve Zprávách vlastivědného muzea v Prostějově docent F. Nováček Dendrologický příspěvek z Prostějova. Mimo Smetanových sadů popsal autor stati i dřeviny rostoucí na náměstích Hlaváčkově, Vojáčkově, Skálově, Floriánském, nám. Dr.O.Přikryla. Poslední větší úpravy provedla zahradnická firma z Bystřice pod Hostýnem v roce 1990. V parku jsou vzrostlé stromy s košatými korunami, proto je celá plocha zastíněná. Park má rozlohu 17 000 m2. Všimněme si teď některých zajímavých dřevin ve Smetanových sadech. Jsou to skupiny tisů, dřezovec trojtrnný, nahovětvec dvoudomý, platan javorolistý, jírovec červený. Pozornost zasluhuje nepochybně jinan dvoulaločný. Tento strom vám chceme představit podrobněji. Jinan dvoulaločný - Ginkgo biloba patří do čeledi jinanovitých. Ačkoli má tato čeleď pouze jednoho zástupce, zkamenělé nálezy ukazují, že podobné rostliny byly kdysi před přibližně 150-200 milióny lety velmi rozšířené ve všech částech světa. Jinan dvoulaločný pochází ze severovýchodní Číny. Do Evropy byl přivezen v roce 1730 z východoasijských zahrad. Nejdříve byl vysazován v Nizozemsku, v Anglii, později ve střední Evropě. Strom má široké, klínovité, většinou dvoulaločné listy s rovnoběžnou žilnatinou. Je dvoudomý, samčí květy jsou žluté a rostou v jehnědách, samičí jsou kulovité, zelené, na dlouhých stopkách. Plodem je žlutozelená peckovice na dlouhé stopce, po rozmáčknutí páchne a má dvouhrannou pecku. Jinan bývá zařazován mezi rostliny nahosemenné, ale na rozdíl od ostatních zástupců nahosemenných má dva děložní lístky. U převážné většiny nahosemenných listy na podzim neopadávají, listy jinanu však na podzim krásně zežloutnou a opadají. Nejdříve u stromů samčích, později samičích. Semena nejsou jedovatá, lisuje se z nich olej. Z listů se připravuje extrakt, který má příznivý vliv na krevní oběh. Dřevo je téměř bílé, vyrábějí se z něj šachové figurky a hračky. Strom poprvé popsal a zařadil do botanického systému Karl von Linné, švédský přírodovědec, který žil v osmnáctém století. Odborný název pochází z přepisu čínského jména yin-kyo , což znamená stříbrný plod. S tímto pozoruhodným stromem se sejdeme i v dalších prostějovských parcích.
Ukázat na mapě.
|