Park Kolářovy sady v Prostějově byl zřízen v roce 1932. Je umístěn v rovinném terénu , jeho plocha je 4,9ha. Park se nachází v jihozápadní části města. Sady vznikly z bohatého odkazu prostějovského mecenáše Theofila Kolarze, soudce zdejšího soudu, který zemřel 24. 12. 1908 a je i se svou matkou Aloisií pohřben v severních arkádách prostějovského hřbitova. Pocházel ze starého rodu v Laškově, kde se 15. 4. 1851 na zámku narodil. Na zámku má pamětní desku. Dal uměleckými díly bohatě zkrášlit kostel Povýšení sv. kříže. V soudních spisech se podepisoval jako Bohumil Kolář. V západní části parku byla v šedesátých letech vystavěna hvězdárna, situovaná na oválném prostranství, které slouží pro sportovní a společenské vyžití. Do let 1955-62 se datuje i současná úprava oválu. V roce 2002 zadal Městský úřad vypracování projektové dokumentace a dokumentace pro stavební povolení. Rekonstrukce parku měla být provedena v následujícím roce, městské zastupitelstvo však neuvolnilo finanční prostředky, snad prý až v roce 2004. Z hlediska porostní skladby a zastoupení jednotlivých dřevin je park dendrologicky bohatý. Z dřevin cizího původu jsou zastoupeny např. liliovník tulipánokvětý, lípa americká, dřezovec trojtrnný, převislá forma jerlínu japonského a vilín virginský. Podél hlavní pěší trasy jsou vysázeny břízy bradavičnaté ve formě stromořadí. Bříza bradavičnatá - Betula verrucosa je menší až středně vysoký strom, tenké konce větví jsou převislé. Má nápadně bílou kůru s velkými příčnými čočinkami, ve vyšším věku se na bázi kmene vytváří silná, tvrdá borka. Mladé letorosty jsou drsné, bradavičnaté, poseté voskovými žlázkami. Raší v březnu až v dubnu. Kvete současně s rašením listů, květy jsou jednodomé ve válcovitých jehnědách. Plody jsou nažky s trojcípými šupinami ve funkci křídla a vytvářejí rozpadavá šišticovitá plodenství. Je to evropská dřevina, rostoucí od Italie a Balkánu až po Skandinavii, roste i v Gronsku, na východě proniká až do Sibiře, v Alpách roste ve výškách přes 1 800 m n.m. Je to jedna z nejskromnějších dřevin. Je velmi světlomilná, dřevo má žluté až načervenalé, dosti tvrdé, tuhé a pružné. Používá se v nábytkářství, řezbářství apod. Lípa americká – Tilia americana se vysazuje v parcích, mezi ostatními lípami vyniká svými velkými listy(10 - 12cm), spodní strana listů je hladká a světle šedě zbarvená. Kvete koncem června, květy má světle žluté, s pěti korunními lístky. Květy krásně voní, rostou v převislých chomáčích až po deseti, každý chomáč má protáhlý palist až 10 cm dlouhý. Plody jsou kulovité , světle šedozelené. Strom pochází z východní části Severní Ameriky. K nejkrásnějším stromům v Kolářových sadech patří liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera, v nejnovějších odborných publikacích uváděný pod českým názvem lyriovník či tulipánovník. Je to statný strom až 30 m vysoký, vytváří pyramidální nahoře zaoblenou a poměrně rozkladitou korunu světle zeleného vzhledu. Listy jsou až 15cm dlouhé, stejně široké, na podzim krásně zežloutnou a opadají, mají nezaměnitelný čtyřlaločnatý tvar, báze čepele je uťatá. Svrchní strana listu je intenzivně zelená, rub světleji zeleně zbarvený. Oboupohlavní květy jsou tulipánovitého tvaru, jsou až 6cm dlouhé s devíti okvětními lístky (tři jsou zelené, ohrnuté, šest světle zelených s oranžovými pruhy u báze), četné tyčinky s dlouhými oranžovými prašníky jsou uspořádány do spirály. Kvete v červnu až v červenci. Plody sestávají z několika okřídlených semen a vytvářejí šišku z kopinatě a čárkovitě tvarovaných jednotlivých plodů - nažek, v době zralosti se plodenství rozpadá a semena jsou roznášena větrem. Strom pochází z východní části Severní Ameriky, do Evropy se dostal poprve v sedmnáctém století. Používá se jako okrasná dřevina, ale i v pokusných výsadbách jako užitková pro papírenský průmysl. Liriodendron tulipifera je blízkým příbuzným šácholanu - magnolie, patří do čeledi šácholanovitých. Nenápadný stromek je vilín virginský – Hamamelis virginiana. Patří do čeledi vilínovitých, tato čeleď je vývojově velmi stará, její zástupci jsou známy již z křídy. Vilín virginský má listy podobné listům lísky, květy jsou čtyřčetné, světle žluté, pentlicovité, úzké. Pozoruhodné je, že kvete pozdě na podzim a plody zrají až v příštím roce. Plody jsou tvrdé dvoupouzdré tobolky. Vilíny jsou pomalu rostoucí dlouhověké dřeviny. Listy a kůra jsou léčivé.
Ukázat na mapě.
|